Když jsem v červnu 2013 uskutečnila svou první lekci po telefonu, netušila jsem jak se do tohoto způsobu výuky zamiluju. Výuka je velice intenzivní, musíte se po celou dobu maximálně soustředit. Proto také zůstávám u 20-25 minutových lekcí.
Výhodou je, že ji můžete zařadit kdykoliv během dne, když máte třeba pauzu v práci, po ránu, večer. Nemusíte nikam jezdit.
Můžete se učit kde chcete. Například Věrka mě s sebou (prostřednictvím mobilu) vzala na výlet s kočárkem. S Miriam jsem se zase před chvílí podívala na Václavák. Povídala mi o tom, co vidí a výborně jsme se u toho pobavily. Pro Lenku se telefonát v angličtině stal součástí ranního rituálu v kavárně.
To jsou situace, kdy si člověk ani neuvědomuje, že se učí. Vlastně pomalu zapomene na to, že mluví anglicky. A to je to, čeho se snažím dosáhnout. Je to na míle vzdálené biflování z učebnice a přitom se člověk v angličtině neskutečně rychle zlepšuje.
Jsem vděčná za všechny milé lidi, s kterými mám možnost si touto formou povídat.
A těším se, že se jednou setkáme i ve skutečnosti . S některými už se to podařilo a bylo to moc fajn 🙂
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Motivující. 🙂